V oddělení makroobezřetnostní politiky ECB jsem se věnoval kvantitativní analýze finanční stability a vztahu mezi kapitálovými požadavky bank a úvěrovou nabídkou. Hlavní projekt během pandemie zkoumal, zda banky blížící se regulatorním kapitálovým omezením omezují nové úvěry a jak účinné je skutečné uvolnění kapitálových požadavků. Pro analýzu jsem spojoval granulární AnaCredit data s dohledovými časovými řadami bank, likviditou a dalšími finančními ukazateli. Datové prostředí zahrnovalo přibližně 100 milionů úvěrových pozorování a širší výzkumný datový soubor přesahoval 400 GB. Pracoval jsem s SQL, distribuovaným zpracováním dat a ekonometrickou analýzou v R. Jmenovitě jsem uveden v poděkování dvou ECB Working Papers, z nichž jeden byl později publikován v Journal of Money, Credit and Banking.
Výzkumná otázka
Hlavním projektem bylo posoudit vztah mezi vzdáleností bank od regulatorních kapitálových limitů a jejich ochotou poskytovat nové úvěry během pandemického poklesu. Práce měla přímý vztah k otázce, zda je vhodnější bankám pouze umožnit využít nezávazné kapitálové doporučení, nebo skutečně snížit závazné požadavky.
Data
Pro projekt jsem pracoval s AnaCredit, bankovními dohledovými daty, likviditními ukazateli a dalšími finančními proměnnými. Datový sklad obsahoval přibližně 100 milionů jednotlivých úvěrových pozorování a širší výzkumný datový soubor přesahoval 400 GB.
Technická práce
Připravoval jsem SQL infrastrukturu, automatické aktualizace tabulek a datové propojení s ekonometrickým kódem v R. Pro velké datové soubory se používalo distribuované zpracování. Výstupem nebyla jen jednorázová regresní analýza, ale opakovatelná infrastruktura pro aktualizace a kontroly robustnosti.
Využití pro politiku finanční stability
Analýza sloužila k hodnocení finanční stability, bankovního chování a účinnosti makroobezřetnostních nástrojů. Výsledky širšího výzkumného programu byly prezentovány v ECB Working Papers a Financial Stability Review.