Během stáže v DG ECFIN jsem pracoval na makroekonomických nerovnováhách ve Švédsku a Spojeném království. Odpovědnosti zahrnovaly vývoj ekonometrických modelů, aktualizaci kvantitativní metodiky a statistickou a analytickou podporu hlavních publikací hospodářského dohledu nad jednotlivými zeměmi. Nejsilněji identifikovatelným výstupem je Sweden Country Report 2015, který ve své části o přenosu šoků používá „model developed by the European Commission“ pro odhad dopadů poklesu cen bydlení a růstu úrokových sazeb. Na této metodické práci jsem se podílel vývojem ekonometrických modelů pro danou oblast. Publikované výsledky pro Švédsko odhadují při desetiprocentním poklesu cen bydlení dopad na HDP −1,4 %, spotřebu −2,0 % a rezidenční investice −27,1 %. Práce také zahrnovala podporu analytické části britské Country Report 2015.
Švédsko
Práce se soustředila na zadlužení domácností, ceny nemovitostí, nízké úrokové sazby a jejich možné makroekonomické dopady. Model ve Sweden Country Report kvantifikuje přenos šoku do HDP, soukromé spotřeby, rezidenčních investic a cen nemovitostí.
Šok do cen bydlení
Při poklesu cen nemovitostí o 10 % publikuje Komise pro Švédsko maximální dopad −1,4 % na HDP, −2,0 % na soukromou spotřebu a −27,1 % na rezidenční investice. Model je porovnán s výsledky pro další severské ekonomiky a s externím IMF benchmarkem.
Úrokový šok
Pro zvýšení úrokových sazeb o jeden procentní bod report uvádí pokles spotřeby o 0,8 %, rezidenčních investic o 4,1 % a cen nemovitostí o 2,6 %. Doprovodná simulace ukazuje pokles HDP přibližně o 0,9 %.
Spojené království
Pracoval jsem na makroekonomických nerovnováhách pro Švédsko i Spojené království a poskytoval statistickou a analytickou podporu hlavním publikacím pro obě země. U britské Country Report zatím nelze jeden konkrétní model připsat stejně přesně jako u Švédska.